Reklamy pište prosím POUZE sem!!! Všude jinde je mažu!!!

benner by Lucík

Just (not) a dream -kapitola 5

6. dubna 2012 v 1:33 | Strange Ghost :3 |  Just (not) a dream
Teď mám nějakou kreativní náladu :3 che che... No vysmolila jsem další kapitolu Alienina osudu... Tak si ji užijte S vyplazeným jazykem.
Strange Ghost :3 -Ta co nerada spí, ale přitom prospí celej den Smějící se.


Kapitola 5
"Alien... Můžeš se hýbat?" Kessey se nakláněla nad dírou v podlaze, kterou propadla Alien dolů. Alien mlčela. Měla zavřené oči, ale asi trpěla strašlivou bolestí, jelikož její tělo, uprostřed páteře, bylo nabodnuto na špici těch sutin. Hlavu měla zakloněnou a rozštípnutou, takže jí po obličeji stékala krev. Tedy po obličeji, ale hlavně jí to teklo do vlasů. "Počkej! Jdu za tebou!" Bože... Já sem blbá! Kam by asi sestřenka šla? Kessey seskočila hbitě z horního patra dolů a dopadla těsně vedle sutin. "Pomůžu ti!" odhazovala z Alien kusy dřeva a snažila se jí pomoct zvednout.
"Ke-Kessey!" Alien mohla sotva dýchat, takže moc mluvit taky nemohla.
"Co je?" Kessey jí odhrnula z obličeje pár pramínků vlasů.
"Já... necítím nohy." řekla Alien a zaskučela bolestí.
"Tak to je zlý! To je moc zlý!" Kessey se jí snažila nějak podebrat, aby jí něco neprovedla, ale i kdyby tak jí stejně pomůže. "Prosím, odpusť mi to co ti teď udělám! Ale pomůžu ti! Takže... zatni zuby i pěsti!" Kessey Alien zvedla. V těle Alien projela ukrutná bolest, jakoby jí někdo lámal pomalu, velice pomalu jednu kost v těle za druhou, pak jí ještě řezal srdce, které ještě měla v sobě a to všechno přežila. Zaječela bolestí přes celou budovu, až se rozutekli všechny pavouci co byly kolem nich a v celém oběktu. "Vydrž! Prosím vydrž!" prosila jí Kessey a pomalu a opatrně sestřenici pokládala mezi prach na zem. Nastavila nad její srdce ruce, ze ktrých vyzařovala neuvěřitelná lečebná síla. Alien najednou mohla dýchat a mluvit. Kessey jí ještě nechala srůst páteř k sobě. V tu chvíli byly slyšet zvuky, které připomínaly lámání kostí, ale to co se v Alienině těle dělo, byl přesný opak.
Když po chvíli Alien otevřela oči, první koho uviděla byla sestřenice, která leží vedle ní a hypnotizuje svoje ruce.
"Kessey! Jak si to dokázala? Jaks to udělala?" Alien tomu nemohla uvěřit.
"Já nevim! Prostě mě to nějak napadlo."
"Kde mám batoh?" Kessey ho podala Alien a usmála se.
"Můžem?"
"Jo! Padáme odsud..." obě si stouply jak nejrychleji mohly. "Ale kudy?"
Kessey jenom pokřila rameny. "Zkusíme to tudy..." ukázala jí na chodbu naproti.
Když tu chodbu proběhly, vyběhly do místnosti o které Alien neměla ani zdání.
"Kde to sakra jsme?"
"Vypadá to tu jako..." Kessey se zarazila. "kaple." Vydechla, ale náhle zbystřila.
"Hele světlo!" Alien ukázala na zář slunečních paprsků pronikajících do místnosti. "Ale nemá být teď něco kolem půl jedenáctý večer?" Kessey jenom pokrčila rameny a vystrkala sestřenici za dveře kaple. "Co je?"
"Nesmíme se tu zdržovat! Musíme jít dál!" Kessey Alien strkala tmavou chodbou dál a dál až Alien narazila obličejem do zdi.
"Co blbneš prosimtě? Chceš mi udělat remake ksichtu? Fajn, ale od toho je plastika, ne zeď!" prohlásila naštvaně Alien a chytila si hlavu. Kessey jenom protočila panenky.
"Pojď dál!"
"Grrrrrrrrr...." ozvalo se za zády dívek.
"Kessey... doufám žes to byla ty, nebo tvůj žaludek!?"
"To stejný sem chtěla já říct tobě!"
Když se obě otočili, to co tam uviděli jim přineslo noční můry až do konce jejich života...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama