Reklamy pište prosím POUZE sem!!! Všude jinde je mažu!!!

benner by Lucík

Den S

6. dubna 2012 v 15:46 | Strange Ghost :3 |  Jednorázovky
Touhle povídkou, kterou jsem měla sesmolenou, napsanou a vytištěnou za necelých deset minut -a psala jsem jí v jedenáct večer- jsem vyhrála 3. místo. Na to, že jsem měla prve vymyšlenou úplně jinou celkem dobrý... Si myslim. Vlastně to bude už měsíc :3. Ani jsem to nikomu neřekla... No a teď jsem jí opět našla tak vám ji sem dávám... doufám, že se alespoň trochu.... trochu bude líbit :3
Strange Ghost :3


Den S

"Takže jste všichni připraveni vyrazit?". Máma stála před vchodovými dveřmi našeho domu a usmívala se. Ve slunečním světlese její vesta třpytila tak, až skoro oslepovala. Její minisukně s černým odstínem a černým páskem jí dokonale přilnula k tělu, které vypadalo jako tělo dvacetileté dívky, ale matce je již 35 let.

Má sestra Luce již byla připravená s mobilem a PS Vitou v ruce na cestu. Jako vždy si vzala blůzu s dlouhým rukávem a velkým výstřihem, černé roztrhané džíny a mikinu. V uších měla strčená sluchátka, ve kterých se stále dokola ozývala jí složená a na CD prodávaná hudba. Luce už je 16 a je slavná i mimo Evropu.

"Lukasi, budeme na tebe čekat ještě hodně dlouho?". Muž v černé vestě, v tmavě modrých džínách a bílém triku si otíral zpocené čelo a volal na mne. "Jo, hned jsem u auta". Rychle jsem se obul do svých nových pum a vyběhl jsem s PSP v ruce po schodech dolů. Z botníku u vchodových dveří jsem popadl již předem připravenou tašku s jídlem a vyběhl jsem ze dveří.

"No konečně!". Má sestra a já spolu vycházíme dobře, i když je mezi námi rozdíl dvou let. Bohužel ona je ta starší. Ale vždy když zpožďuji odjezd na výlet do zahraničí za bratranci je jako na jehlách.. Ne že by jí šlo tolik o bratrance, spíš o jejich kamaráda - jejího kluka.

Máma ještě kontrolovala zabezpečení domu a jestli je vše v pořádku. Bylo. Konečně jsme vyjeli…

Táta rád jezdí rychlostí tak kolem 150 až 210 km v hodině. Rád dělá řidičům myšky. Mně ani mámě se to nikdy nelíbilo, ale sestra to milovala. Vždycky se nahnula mezi sedadla, rozepla si pás a ječela rodičům do ucha radostí. Táta byl poctěn, zato máma i já na něho pokaždé křičíme, ať zpomalí, že není kam pospíchat. Sestra se vždycky na mě oboří, ať raději zmlknu a zahraji si Street fightera, ale já nechci. Mám rád, když si můžu na něco stěžovat.

"Vidím, že se vám má rychlá jízda nelíbí… Hold budu muset zpomalit", pustil nohu z plynu a rafička ukazující kilometry za hodinu pomalu klesala ze 180 na 110. Okolní svět přestal vypadat jen jako pouhé šmouhy a začal se doostřovat. Já se klidně zabořil do sedadla a věnoval se své oblíbené hře. Sestra vyťukávala smsku tak zuřivě, až jsem myslel, že displej praskne.

Prohrál jsem, a tak jsem vypnul PSP a zadíval se ven z okna. Začalo pršet, ale i svítilo slunce, a tak vznikla duha. Nádherná, barevná a dvojitá.

Silnice začala klouzat. Všude byly samé louže, a tak každý mohl jednoduše dostat smyk. Táta začínal být vztekej. V obličeji rudl a na čele se mu objevila žíla."To sakra musí pršet? Zrovna teď!", křičel přes celé auto. Už jsem se nadechl, že mu řeknu, že je to jenom déšť, ale sestra zamlaskala a tím upoutala mou pozornost. Sklapl jsem pusu naprázdno a podíval se na ni. Byla zamračená a vrtěla hlavou. Tenhle výraz v obličeji moc dobře znám. "Mlč, chceš, aby začal řvát hlasitěji?". A jako vždy měla pravdu.

Ticho. Jen zvuk motoru byl slyšet. Nikdo nic raději neříkal. Až do chvíle, kdy máma ukázala prstem na bouračku před námi. Vyjekla se zděšeným výrazem plným hrůzy. Táta začal brzdit, ale na mokré silnici gumy podklouzávaly. Pozdě! Naše auto i s námi prudce narazilo do trosek již před tím zdemolovaných aut.

Bolest. Moje nohy byly zaklíněny pod máminým sedadlem ve velmi nepřirozené poloze. Holeně byly uprostřed zlomené, takže jejich spodní část trčela vzhůru. Mé ruce byly zaklesnuty mezi sedadly a okýnkem a taktéž byly zlomené. Cítil jsem, jak mi po obličeji stéká krev. Snažil jsem se pohnout hlavou, ale každý pohyb byl jako průstřel do mozku. Koutkem oka jsem viděl svou sestru. Měla hlavu otečenou na druhou stranu, než je normální, kolem krku bylo vidět zarytí bezpečnostního pásu. Velkým kusem skla měla proříznutou ruku.

Zhrozil jsem se. Trochu jsem pohnul hlavou směrem k rodičům. Kdybych mohl mluvit, řekl bych:"Ach, můj bože!".Stejně jako moje sestra měli rozbité a pořezané nejen končetiny, ale i hlavu. Krev jim vytékala z pusy i z nosu.

Auta kolem nás přibrzdila nebo i zastavila, ale hned se zase rozjela pomalu dál. Začalo se mi těžce dýchat. Hůř než před tím. Začínalo se mi "rozjíždět" vidění. Chtělo se mi spát, ale nesměl jsem usnout. Po pěti minutách zastavila tmavě modrá škodovka a z ní rychle vystoupila skromně oděná žena ve středních letech s hnědými vlasy. Přispěchala k autu a dívala se rozbitými okny dovnitř. "Pomoc…", zachroptěl jsem skoro neslyšně a z posledních sil. Uslyšela mě. Rychle vzala telefon a zavolala pomoc.

Rup… Rup… Rup… Hasiči štípali plechy jako papír bez větší námahy. Po chvíli mě do očí udeřilo světlo. "Tady je. Vidím ho!", zakřičel muž v červeném obleku s helmou. "Musíme ho vyprostit zpod sedadla". Rozstříhali i dveře přede mnou a vytáhli tělo mé matky. Při tom pohledu se mi vrážely slzy do očí. Položili ji vedle střepů a přikryli černým igelitem.

Vytrhli sedadlo, co mi věznilo nohy, a snažili se mne vyprostit. "Někde je chyba!", křičel hasič s černými vlasy, co mu vypadly zpod helmy. Byla chyba v mé levé ruce, která byla zaklíněna mezi sedadlem mým a mé sestry. "Cítíte to? Něco se tu pálí!", vykřikl blonďák, který si zrovna otíral čelo pod helmou. A skutečně. Hořelo auto před námi. Přišli ke mně dva hasiči. Jeden zřejmě černovlasý a druhý hnědovlasý. Ten první mi podebral nohy, druhý mě vyrval i se sedadlem. "Radši pryč!", běželi se mnou od auta co nejdál. Náhle jsem za svými zády uslyšel ohlušující ránu a strašlivé horko. Ostatní hasiči vytáhli hadice a pustili se do boje s ohnivými jazyky.

Ze mě se stal úplný sirotek…

Můj zrak se rozostřil ještě víc a pak jsem upadl do bezvědomí…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Saskie Saskie | E-mail | Web | 6. dubna 2012 v 19:50 | Reagovat

O_O  O_O  O_O  wóóóów O_O  O_O  O_O

2 Saskie Saskie | E-mail | Web | 8. dubna 2012 v 12:48 | Reagovat

wááá!!! Doják xD peknééé!! bude další díl? :-D

3 Strange ghost :3 Strange ghost :3 | Web | 8. dubna 2012 v 13:15 | Reagovat

[2]: ne ne... promiň. tohle byla fakt jednorázovka!!! :-( promiň

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama