Reklamy pište prosím POUZE sem!!! Všude jinde je mažu!!!

benner by Lucík

Válka 2055 -kapitola 9

17. března 2012 v 19:17 | Strange Ghost :3 |  Válka 2055
Hahá... Už se blížím k 10...Smějící se Pardon... Divnej začátek článku Rozpačitý vim... Tak jinak:
Je tu 9.kapitola, kde se toho stane buď příliš málo, nebo příliš hodně... Podle toho, jak si to kdo vezme S vyplazeným jazykem. No ještě bych k tomu možná měla něco říct: Takže... tahle kapitola je trochu kratší a možná tak trochu zamotaná, ale koho by bavilo číst pořád dlouhý kapitoly, že? Jde o to, že někdy je lepší mít kratší kapitolu než delší, protože kdyby byla delší, třeba by to přestalo dávat smysl... Přestanu už psát a radši vám řeknu ještě něco: "Užijte si kapču!!!"Mrkající
Strange Ghost :3


"Hej… Hej, jsi v pořádku?" když se mi zostřil pohled, viděla jsem, jak se nade mnou sklání mokrej Freak. Pohnula jsem trochu hlavou doprava a tam byl rozpitvanej pes. Měl rozřezaný břicho, vytáhnuté vnitřnosti ven a nařízlej krk.
"Co? Freaku… Kde ses tu vzal a…" posadila jsem se. Freak si sundal promočené triko a tak na chvilku byly vidět jeho dokonale vypracované svaly. Pak si ovšem oblíkl o něco sušší mikinu. "Kde je Mierra a Fers? Kde je Fers?" Dal mi ruku před pusu.
"Támhle… Klid… Vypni.… Musíš vypnout, vždyť před chvilkou si se málem utopila!" ukázal nalevo, kam jsem se předtím nepodívala. Oddechla jsem si, když jsem viděla Mierru jak pečuje o Fersův hrudník.
"Jak to myslíš vypnout? A hlavně… Kde ses tu jako vzal?" Pozorně jsem si ho prohlídla, jestli nemá nějakou zbraň, co by třeba chtěl použít.
"Ehm… Neptej se!" řekl a někam začal odcházet. Co? A proč bych se jako nemohla zeptat? Asi už chápu, proč mu říkají Freak…
"Hele… Kam deš?" Otočil se a prohlížel si mě, jako bych mu vrazila kudlu do srdce.
"Ehm… mám ještě něco k vyřízení… Do základen přijedu později. Pak mi řekni, jak dopadla ta operace…" a znovu pokračoval svou cestou…
"Počkej… já o žádný operaci nemluvila… Chováš se divně!" Ale už mě nevnímal. Odešel a já se cítila… zrazená. Těžce jsem se zvedla a dokymácela se k těm dvoum.
"Jak je?" zeptala se Mierra a udělala na novém obvazu uzel.
"Fajn… Ty? A Fers… Jak mu je?"
"Pořád má horečku… A mám pocit, že už nemáme moc času…" zatvářila se smutně. "Freak mi dal tyhle obvazy…" ukázala na Fersův hrudník a na svůj kotník. "Díky němu ještě pořád žiješ…" Jenom jsem nasupeně odfrkla a nic jsem neřekla.
"Chyť se mě… musíme pokračovat v cestě… Už by to nemělo bejt tak daleko!" Chytla se mě kolem ramen a já zvedla Ferse, který se třásl jako tenká vrba ve vichřici.
Ušli jsme asi 10 kilometrů, za dvě hodiny, a uslyšeli jsme známý zmatek… V dáli jsem viděla známý přeplněný plac obestavěný několika základnami.
"Za chvíli tam budem… Držte se!" prohlásila jsem a o něco šťastnější jsem vyrazila kupředu.
Po asi 30 minutách jsme dorazili k první základně. Hned jsem se začala rozhlížet, na jaký straně je hospitalizační stan.
"Támhle je…" ukázala Mierra směrem napravo. Kývla jsem, jako náznak toho, že se chystám jít. Pobíhající po place do mě několikrát vrazili a jednou mě málem porazili, ale naštěstí jsem byla už u stanu. Vběhla jsem do stanu a začala hledat doktorku…
"Héj… je tu sakra někdo?" křičela jsem ze všech posledních sil.
"Co je?" ozvalo se z dálky.
"Pohněte zadkem… Fers tak trochu umírá!" zakřičela jsem tím směrem a snažila se najít místo, kam bych mohla Ferse posadit. Nebo alespoň Mierru. Doktorka vyletěla odněkud z dolního patra.
"Cože?" nevěřila vlastním očím. "To snad ne!" vzala mi Ferse z ruky a seběhla s ním o patro níž. Já běžela za ní.
Dole byl jakýsi druhý ordinační sál. Bylo tu mnohem víc věcí než nahoře. Aliven položila Ferse na stůl. Roztrhla mu zbytek trika, co měl na sobě.
"Bejt váma, chytla bych mu nohy!" Já radši poslechla. Chytla jsem mu nohy, jak nejpevněji jsem mohla. Netušila jsem proč, až do chvíle, kdy nastal čas sundání obvazu. Obvaz byl přilepenej ke krvy, která už zasychala. Zároveň kus ho bylo nacpaný v ráně v hrudníku. Doktorka nemohla dělat nic jinýho, než mu ho vyškubnout. Fers zblednul ještě víc, horečka mu nejspíš ještě stoupla a on zařval bolestí tak moc, že to bylo slyšet snad přes celý plac. Brečel… Ještě se v něm vzalo trochu síly, aby mohl brečet tou bolestí. Když jsem uviděla ten obaz, tak jsem se mu nedivila. Na takovém malém bílém pruhu látky, byly chuchvalce zaschlé krve, kusy žil a vodní řasy. Rána byla zhnisaná, asi z těch řas z té vody, a krev z ní tekla ještě víc než předtím. Doktorka ho ještě rychle připojila ke všem možným přístrojům na kontrolu stavu. Ze železného stolku, který byl vedle ní, si vzala nůž, kleště a rukavice.
"Pojď, půjdeš mi asistovat!" Stoupla jsem si naproti ní a čekala na příkazy. Nejdřív jsem roztáhla tu ránu, co nejvíc to šlo. Jenže nastal problém v nedostatku nářadí. Spíše to vypadalo tak, že si ani doktorka neví rady.
"Fehlii…" řekl šeptem a z posledních sil Fers. Naklonila jsem se k němu, abych ho líp slyšela. Chytnul mi tričko a přitáhl si mě ještě blíž… "Fehlii… měla… bys… vědět…" Začal kašlat krev. "Freak… tam… byl…" Na přístroji sledujícím srdeční chod se ozvalo dlouhé a pronikavé "píp…". To potvrzovalo pravdu o tom, že Fers skutečně zemřel. Že se nevrátí nikdy zpět. Na mých rukou byla jeho krev. Krev co před svou smrtí vykašlal. Poslední věc, která mi po něm zbyla. Znovu jsem začala brečet. Dala jsem si hlavu do dlaní a zhroutila se pod operační stůl. Teď jsem měla Fersovu krev po celém obličeji. Vstala jsem a naposledy jsem se s ním objala. Nechtěla jsem ho pustit. Doktorka mě několikrát 'vyzívala' abych ho už přestala objímat, ale… já prostě nemohla. Držela jsem ho tak pevně, až jsem slyšela, jak jsem mu dolomila nalomené žebro.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Saskie Saskie | E-mail | Web | 17. března 2012 v 21:55 | Reagovat

ÁÁÁ já brečíím!!
tak znova... : TY VRAHU!!! Jak jsi jen mohla?!?!!!
ale musím uznat že to byl NAPROSTO SUPERULTRANABUŠENEJMEGAHUSTOKRUTĚPŘÍSNEJ díl!!! :3  8-)

2 Strange ghost Strange ghost | Web | 17. března 2012 v 22:31 | Reagovat

[1]: Díky díky... O_O  8-O  ;-)  :-D :3 no jo... byl to jeho 'osud'... ale... není poslední... víc neřeknu ;-) *sviňa* vše se dozvíš postupem času :-x  8-)  :-D  ;-)

3 Strange ghost Strange ghost | Web | 17. března 2012 v 22:31 | Reagovat

[2]: [1]: myslím tím, že není poslední ten co umře...

4 Saskie Saskie | E-mail | Web | 17. března 2012 v 22:45 | Reagovat

mě to došlo, snad neumře aj Mierra? to bys byla fakt sviňa :D opovaž sééé ty vrahůůů!!
Ale jo, těším se na všechno co napíšeš :D :-?  8-)  :3

5 Strange ghost Strange ghost | Web | 17. března 2012 v 23:02 | Reagovat

[4]: no... ehm O_O... tak to radši komentovat nebudu :-x... *ďábelský smích se rozlíhá po celém domě* ale díky :-D... je to fakt super psát pro někoho jako si ty nebo Ami* :-P :-D. Díky za tvou 'oddanost' ;-) *hledá správný výraz, aby to neznělo moc hloupě, ale nic jiného ji nenapadá* 8-O  8-)

6 Saskie Saskie | E-mail | Web | 18. března 2012 v 18:47 | Reagovat

Jestli umře!, tak se opovaž je nepohřbít vedle sebe! to bych si tě pak našla
... Teda pokud se teda budou pohřbívat.. což asi ne ale kdyby- .. tak víš co máš dělat :DDDD

7 Strange ghost Strange ghost | Web | 18. března 2012 v 18:58 | Reagovat

[6]: no... :-? neboj... vedle sebe nebudou a vůbec, možná to skončí úplně jinak... já to nemám vymyšlený úplně přesně dopředu... takže se necháme všichni překvapit 8-O  :-D  ;-)

8 Ami* Ami* | Web | 19. března 2012 v 20:49 | Reagovat

krásný dokonalý úžasný :-) a muselas tam dávat to jak si sundavá tričko? :D navíc když mám pořád před očima tvojí tapetu? :D to bylo zabijácký :D už se těším na další (takže rychle klikám si to přečíst, :D to zpoždění má něco do sebe)
PS: taky brečím... :-( ale ten závěr byl bombastický

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama