Reklamy pište prosím POUZE sem!!! Všude jinde je mažu!!!

benner by Lucík

Válka 2055 -kapitola 10

18. března 2012 v 11:00 | Strange Ghost :3 |  Válka 2055
Ha ha ha... Jubilejní číslo 10 Smějící se
Jsem překvapená sama sebou, jelikož včera jsem dopsala 9 a dneska 10(?) no páni... To jsem fakt netušila Usmívající se. No i pro tuto kapitolu platí stejná věta, jako pro 9; a to, že se tady toho stane buď příliš málo, nebo zase příliš hodně. Fakt... jeto jenom na vás S vyplazeným jazykem. Tak snad se bude líbit a 11 snad stihnu dopsat dřív, než odjedu... Dopsat a dát ji sem... Mrkající No, uvidím Mrkající. Užijte si kapitolu Nevinný
Strange Ghost :3


Slzy se barvili s mou krví na obličeji. Aliven mě od Fersova těla musela odtrhnout, abych odešla. Neochotně jsem s ní vyšla do prvního patra. Šla jsem schod po schodu. Na každém po mě zůstávala slza smíšená s krví.
Ještě než zhasla všechna světla v místnosti, jsem si naposledy prohlídla Fersovo tělo a až v tu chvíli jsem si všimla, že se Fers usmívá. Vlastně měl proč, protože jenom díky němu jsem věděla, že tam kde byl on, byl i Freak…
Když jsem vyšla do 1. patra, první koho jsem si všimla, byla Mierra. Jak s očekáváním sedí na židli a vyhlíží mě. Když mě uviděla, úsměv na její tváři rázem zmizel. Pochopila. Začala brečet a i přes svůj kotník vstala a belhala se ke schodům k Fersovu tělu. Aliven jí nechala chytit sestřičkami. Ty jí píchly nějaký sedativa. A Mierra rázem upadla do jakého si strašného relaxu. Složila se na schody jako hromádka karet a jenom smutně koukala na mě a na to, co se kolem ní děje.
Náhle jsem pocítila, jak mi strašná bolest projela od prstu přes celé tělo. Podívala jsem se na prst, ve kterém jsem asi před dnem a půl měla zaraženou třísku. Z té úplně malé ranky, která se normální zrakem dala v pohodě přehlédnout, se teď stala asi 2 centimetrová rána, ze které tekl hnis. Celý prst byl rudý a nateklý.
"Au…" zasyčela jsem a zmáčkla si prst, aby mi z něho ten hnis alespoň trochu vytekl… Doktorka a sestřičky nesly uvolněné tělo Mierry na další operační stůl. Ale tentokrát ne do 'podzemí'. Položili jí a já přiběhla za nimi. Stoupla jsem si k Mierře a chytla jí za ruku. "No a co chystáte teď 'doktorko'?" svojí skepsi ve schopnosti Aliven jsem již dál skrývat nedokázala. Výhružně se na mě podívala, jako bych řekla bůhvíco strašnýho. Protočila jsem oči a dál se věnovala Mierře, která byla očividně nadopovaná něčim silnějším než jenom sedativy. Znovu jsem zvedla zrak k doktorce a k sestrám, které jí obskakovali ze strany na stranu.
"Teď si na pár dnů poležíš tady…" prohodila Aliven k Mierře, která začala vnímat svět kolem sebe, ale přesto větší částí svojí mysli 'měla mimo své tělo'.
"A to jako proč?" zeptala jsem se jí a oplatila jí její "příjemný" pohled "Z výronu, kterej není ani silnej, děláte něco, čím vůbec není! Mierra může normálně chodit ven, stačí, když si kotník zpevní!" Všechny sestřičky se kolem mě obstoupily a každá držela jednu injekci s takovou čirou tekutinou. Pozdvihla jsem pravé obočí.
"Seš nějak moc chytrá… nezdá se ti?" zeptala se úlisně a zlomila kotník na druhou stranu. "Teď je pobyt ve stanu nevyhnutelný!" Ze stolku napravo od ní sebrala injekční stříkačku se stejnou tekutinou, jakou měly ty sestřičky. Hrot jehly projel tenkou vrstvou kůže, která pokrývala kotník. Doktorka se úlisně zasmála a stlačila tekutinu do těla. Mierře se v tu chvíli rozšířili zorničky, posadila se na stole a začala sebou třást, jakoby jí byla zima. "Vidíš? Má horečku!" zasmála se, převázala jí kotník novým obvazem, pokynula rukou k sestřičkám, aby jí odnesly a přistoupila ke mně blíž. "Viděla jsem, že máš nějak nateklej ukazováček na pravý ruce… Ukaž mi ho!" ukázala mi na ruku.
"Eh… ne! Díky to bude dobrý!" chytla jsem si prst a pomalu odstupovala pozadu ze stanu, jenže za mnou stály ještě čtyři sestřičky, které mě chytli za ramena, a dovedly mě k Aliven. Chytla mi ruku a trhla mi s ní dolů, jakoby mi jí chtěla snad vykloubit.
"Tak co to tu máma?" zeptala se sama sebe a prohlížela mi prst kolem dokola. "Skutečně ho máš krásně nateklej a zhnisanej." Jo… Jako bych to sama nevěděla, to už můžu jít na doktorku i já… Aliven vzala jehlu a píchla mi jí do rány.
"Auu…" znovu jsem zasyčela a trhla z rukou. "Bože… Co to sakra děláte? To jako mi chcete říct, že nevíte, že to bolí?" začala jsem na doktorku křičet přes celej stan.
"Bolí to? Tak chceš něco proti bolesti?" Ukázala prstem k jedné brunetě s černými melíry a ta mi do krku vpíchla to co Mierře. Bolest v prstu přešla. Na chvíli, jenže pak se to znásobilo a aby toho nebylo málo, začala mi být děsná zima.
"C-co… ste mi to dala? Vy nejste… doktorka!" třásla jsem se a nemohla jsem zastavit to drkotání zubů.
"Ale jsem zlato… A proto vím, co ti mám nechat píchnout ne?" Dvě sestřičky, které stáli za mnou, mě chytli a dovlekli do postele vedle Mierry. Ta spala a nic kolem sebe nevnímala. Nic kromě zimy.
"P-proč? Proč tohle… všechno?" Snažila jsem se mluvit normálně a srozumitelně, ale šlo to těžce. Aliven se zasmála, otočila se a se všemi sestřičkami co tam byly, odešla. Chtěla jsem vstát a utýct i s Mierrou, ale když jsem se snažila jenom posadit, ruce mě neposlechly, 'prolomily' se a já spadla zpět na záda. Sakra… Kráva… Mám pocit, že to má bejt nějakej druh chřipky… Jenom doufám, že se nepletu! Otočila jsem hlavu k Mierře, která stěží oddychovala. Víčka mi začaly padat a já po 32 hodinách usnula.
"Vstávej! Hej… Vstávej sakra!" Nade mnou se skláněl blonďák s vlasy ke krku a s černo červeným melírem.
"A kdo si ty?" zeptala jsem se ho nevlídně, protože mě po dlouhý době spánku zbytečně vzbudil.
"Aekon… Fehlii, viď?" kývla jsem hlavou a znovu jsem začínala usínat. "Nespi!" zatřepal se mnou.
"A to jako proč?"
"Nesmíš usnout! Musíš odsut i s Mierrou zmizet!" řekl a sednul si vedle mých nohou.
"A kolik je vůbec hodin?" nevnímala jsem ho.
"Půl druhý ráno…"
"Jsi magor? Budíš mě vo půl druhý, ke všemu ráno a ještě chceš, abych někam vypadla a… Počkej odkud mě a Mierru znáš?" posadila jsem se. Zimnice i slabost už přešly.
"Nestarej se… Musíte odsud zmizet. Půjdete se mnou!"
"Ha… To znělo jako rozkaz." Ironicky jsem se zasmála a prohlížela si jeho oblečení. Žádný maskáče, žádný pohory, jenom černý kalhoty, černá mikina s fialovým trikem. Kolem krku měl ostnatej drát. "Neřeže tě do krku?
"Co? Aha… ten drát. Ne! A teď mě poslouchej, nebudu to opakovat dvakrát a na nic se mě neptej; Ty, Fers a Mierra, vy tři… teda, promiň… vy dvě ste důležitou položkou plánu těch čtyřech co hrajou nejdůležitější roly v týhle 'válce'" Náhle v křoví vedle dveří do stanu něco zašustilo. Aekon trhl hlavou a začal mluvit rychleji než doteď; "Nenechají si oddělat dalšího, a proto vás nejspíš nebudou pouštět ven. Nedostanete se odtud, pokud neutečete co nejdřív. Čím dýl tu budete, tím to bude horší!" Znovu zašustilo křoví a odněkud se vzaly kroky, které se blížili rychleji, než bylo vhodné. "Pamatuj si tohle; Nenechají vás umřít, avšak pokud odsud neutečete, to co vás tady čeká, bude horší než pomalá smrt. Najděte mě a já vás dovedu do bezpečí…" Běžel k oknu.
"Ale… Kdo? Co? Já to nechápu! Kde tě máme najít? O co tu vůbec jde?" Jenže on už vyskočil oknem a začal utíkat pryč. Lehla jsem si a otočila se směrem od dveří. Po chvíli někdo vstoupil do stanu a já slyšela, jak se zastavil pře Mierřinou postelí. Cítila jsem, jak jí pozoruje a pak, jak pozoruje i mě. Přešel k mojí posteli, ale někdo udýchanej přiběhl do stanu za nim;
"Takže?" zakřičel hlasitě než by chtěl
"Psst… Ty idiote. Chceš je snad vzbudit?" ten hlas toho udýchanýho člověka… Freak!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Saskie Saskie | E-mail | Web | 18. března 2012 v 18:44 | Reagovat

*o* ... páni... já nic nechápu stejně jako ona xD ne že by to bylo špatně napsané, to ne, právě naopak, ale wáu *ví že plácá kraviny ale nemůže si pomoct* no nic, máš to SKVĚLÍ!!  to bude asi všechno, dál už se ztrapňovat nebudu :D

2 Strange ghost Strange ghost | Web | 18. března 2012 v 19:01 | Reagovat

[1]: tak to je super... účel to splnilo :-D... děkuju a neztrapňuješ se!!!

3 Ami* Ami* | Web | 19. března 2012 v 21:00 | Reagovat

'Pozdvihla jsem pravé obočí.' vidím tebe :D
úžasný ani nevíš jak se těším na pokračování... je to napínavý... nemůžu se dočkat jak to dopadne :-) :D

4 Strange ghost Strange ghost | Web | 20. března 2012 v 18:10 | Reagovat

[3]: :-D Ha... Tak na konec si ještě počkáš 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama