Reklamy pište prosím POUZE sem!!! Všude jinde je mažu!!!

benner by Lucík

Krvavé metro

9. března 2012 v 17:35 | Strange Ghost :3 |  Jednorázovky
Konečně je tu pátek... Tenhle týden se toho tolik stalo... Ale pro mě je nejdůležitější to, že pořád píšu na tento blog...
Jela jsem takhle metrem a v hlavě -jako vždy když se nudím- se mi začala odehrávat historka. Je to sice už hodina, ale zkusím jí sepsat... Tak doufám, že se vám bude líbit a že vám zpříjemní víkend Mrkající
Strange Ghost :3


Držela jsem se tyče tak pevně až mi skoro otekly klouby. Byl to den jako každý jiný, alespoň se tak tvářil. Metro projelo asi třemi stanicemi naprosto normálně. Jenže, když se blížila stanice mého výstupu, vypadl proud... Světla na "stropě" poblikávali jako v blázinci a nakonec žárovky popraskaly. Všichni, včetně mně, začali ječet a pobíhali po vagóně sem a tam a snažili se dostat ven. Rozbíjeli okna a dveře, mlátili se sami mezi sebou. Na zemi byly louže krve s několika očima a prsty. V jednu chvíli to bylo, jakoby se čas spomalil. Lidé kolem mě se hýbali pomalu. Já viděla úplně všechno; komu chybí oko nebo prst, nebo komu právě někdo rozbíjel nos. Úplně vepředu se rozsvítilo světlo, ikdyž tam žádná žárovka nebyla, a pod ním stál chlapík v černé bundě s kapucí na hlavě a se zjizveným obličejem. Usmíval se a při tom mu byli vidět jeho černé zuby. Ukázal na mě a v tu chvíli se ve mě všechno stáhlo. Měla jsem strašné nutkání jít za ním, ať to byl už kdokoliv. Začala jsem se prodírat mezi těmi lidmi, kteří už byly normální. Všichni do mě naráželi, šťouchali a šlapali po mě. Snažila jsem seje odstrkovat. Spoustu lidí již vyběhlo na koleje a po nich běželi co nejrychleji ke stanici, jenže... z ničeho nic se tu vzalo další metro v protisměru a všechny je to "odstřelilo" někam až 'donevidím'. Mrtvoly v krvy se váleli po kolejích s rozbitými hlavami a uráženými rukami.
Lidé co chtěli také vylízt to vzdali, přestali tlačit lidi z oken ven a opět znovu běhali po vagóně. Já se mezitím dostala k tomu černému chlapíkovy. Všichni se tvářili, jakoby si ho ani nevšímali.
"Ahoj..."pozdravil mě a jeho páchnoucí dech mě položil na zem. Když jsem se probudila, nikdo ve vagoně nebyl živý. Všichni byly mrtvý a podlaha celá od krve. Přede mnou stál ten muž a držel mě pod krkem. Stahoval mi krk víc a víc.
"Co chceš?" mlátila jsem ho do rukou. Ale on neodpověděl, jenom se zasmál a vytáhl něco z kapsy. To něco byl rezavý nůž. Vyjeveně jsem natu kudlu zírala a snažila se mu jí vykopnout.... Ale marně. Vrazil mi kudlu vedle srdce a začal mi kolem něho tím nožem objíždět. Začala jsem krvácet, ale neumírala jsem.
Po chvíli mi vyrval srdce z těla. Podíval se na něj a znovu se pousmál...
"Chci zpět to co jsi mi vzala... Můj život."
"Co?" Ale to už mě neslyšel. Vrazil si moje srdce do hrudníku a ztěží ho zatlačil dovnitř. Najednou se zpod jeho trika objevila záře, která se kolem něho obmotala jako had kolem tyče a začala ho pohlcovat. Najednou ten muž... zmizel.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ami* Ami* | Web | 9. března 2012 v 18:10 | Reagovat

dobré :-) i když ják říkám: moc si na takovýhle krváky nepotrpim :-) ale přes to jsem si na konci posteskla, že to neni delší povídka :D mám šanci tě přemluvit na alespoň malinkaté pokračování ?? :-P

2 Strange ghost Strange ghost | Web | 9. března 2012 v 18:19 | Reagovat

[1]: tak za prvé: děkuji :-D
a za druhé: můžeš... nic neslibuju -radši- ale pokusím se ;-)  :-D  8-)

3 Saskie Saskie | E-mail | Web | 9. března 2012 v 20:58 | Reagovat

to bylo dobréééé :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama